Duhy a neduhy Multicar - Kabina

Pokud se podíváme do minulosti a vzniku vozidla Multicar tak je patrné, že na komfort řidiče se nikdy nehledělo. První multikáry byly dokonce bez kabin, pouze v ohraničeném prostoru pro řidiče. Vozidlo nemělo ani volant, řídilo se pouze pákami které byly podél rádoby kabiny. Vybavují se mi vzpomínky pamětníků kteří říkali, že řidiči těchto vozidel fasovali pláštěnky a nepromokavou pokrývku hlavy. Postupem času se začal vytvářet tlak na zvýšení komfortu řidiče, a to především z toho důvodu, že vozidla začaly řídit ve velké míře ženy. První vlaštovkou v celokapotované karoserii byla Multikára M22. Vzhledem ke konstrukci a umístění motoru se kabina musela konstruovat jako jednosedadlová. I když zde byly velmi stísněné prostory, byli řidiči vděčni za to, že jsou chráněni před vlivy počasí. Kabina byla vybavena jednoduchou palubní deskou, která obsahovala základní informační přístroje jako budík teploty, tachometr, přepínač světel a směru jízdy. Zde byly taktéž umístěny veškeré kontrolky. Palubní deska byla sice jednoduchá, ale velmi přehledná.

Co se týče výhledu dá se říci, že díky prosklení všech stran byl řidič jako ve skleníku. I když v letních měsících toto prosklení nebylo příliš příjemné, co se týče bezpečného výhledu, toho bylo nad míru. Dveře byly umístěny po levé straně. Ve dveřích bylo umístěno šikmé posuvné okno uložené v sametce se zajišťujícím háčkem. Vzhledem k tomu, že motor byl chlazen vzduchem, topení bylo taktéž konstruováno jako horkovzdušné s využitím tepla uvolněného při chlazení. Z tohoto důvodu je patrné, že vytápění nebylo dostatečně účinné. Jednosedadlová kabina byla taktéž použita při modernizaci a výrobě typu M24. Tady již však bylo výhodou to, že zde byl umístěn  motor vodou chlazený, a tudíž topení bylo dostatečné . Promítly se tu i prvky zpříjemňující komfort řidiče jako například odhlučnění, aplikace čalounění, a i prostor se zvětšil. Samostatnou a revoluční kabinou se stala kabina použitá pro vozidla Multicar M25. Zde se již konstruktéři museli vyrovnat se základním požadavkem, a to kabinou dvousedadlovou. Základní konstrukcí byla kabina z vozidel M24. Konstruktéři v podstatě neměli moc možností, a tak šli cestou nejmenšího odporu.    

Katalog Multicar M25 - Kabina

Jednoduchým způsobem protáhli kabinu směrem doleva ve směru řidiče. Osadili kabinu velkým čelním sklem tak, aby bylo dostatečně vidět na příslušenství jako například sněhový pluh, zametací kartáč apod. Součástí modernizace bylo i přemístění řadící páky z podlahy řidiče na středový tunel. Tato maličkost byla velmi akceptována řidiči, protože řadící páka na podlaze nebyla dostatečně vysoko, a tudíž se řidič musel neustále ohýbat. Mnohé konstrukční prvky však byly ponechány z prvního typu kabiny, a to Multicar 22. Jednalo se především o dveře s posuvným oknem, systém zámků a klik zůstal taktéž minimálně pozměněn. Výhodou při modernizaci bylo i odpružení sedačky řidiče. Díky tomu, že se mohla celá kabina překlopit směrem dopředu, vznikl dostatečně velký prostor pro případné opravy a údržbu motoru přední nápravy apod. Někteří řidiči si prošli celým vývojem kabin Multikár, začali jako mladí na starých M21 a pokračovali postupně až po dvojmístné kabiny M25 ale i M26. I přes některé nevýhody kabin u vozidel Multicar jako například vysoká hlučnost, přenos vibrací, nadměrné náchylnosti na korozi, mohu konstatovat, že ve své třídě dosáhla maxima v tehdejším měřítku cena a užitkovost. Málokdo ví, že tyto kabiny byly lakovány jen ve dvou základních barvách, a to modrá dílenská a zelená agro.